V pátek 5. 2. jsem nikam nemusel, měl jsem volno :-) Přesto byl den docela nabitý. Takže jsem vlastně vstával docela brzy, tuším v 8 hodin, protože se u mně vypravovala moje sestra Lenka se svojí kamarádkou na hory. Máte také plné krosny na tři dny do hor? Trochu mi hlava nebrala, co všechno se může skrývat v nabouchaném 40ti litrovém prostoru. Bylo mi řečeno, že na více dnů by si přibalili jen více spodního prádla. Chápete? Pomohl jsem jim tedy k vlaku, protože nemají více jak čtyři ruce a tak využili moje :-)
Moje kroky pak směřovaly na Betlémské náměstí, kde se nachází Náprstkovo muzeum. Měl jsem tam sraz s partou fajn nevidomých a slabozrakých lidí a s rodiči. Na pořadu dne byla přednáška s úst místní ředitelky o cestovateli B. Machulkovi, který se zamiloval do afrického kontinentu.
Vyprávění nás zavedlo do zemí jako Egypt, Súdán, Keňa, Nigérie, Libye a mnoha dalších. Zavedla nás na začátek 20. století do doby Rakousko-Uherska a mapovali jsme život Machulky a jeho přátel až do 50. let. Jeho bohatý cestovatelský život byl inspirující pro mnohé jeho následovníky. Bohužel po něm zbyla jen jedna kniha o jeho loveckých zkušenostech v africké safari, ale je velmi obsáhlá. Druhou knihu již nestihl napsat.
 |
| Z mobilu |
Aby se mohl uživit a financovat svoje cestovatelské a badatelské aktivity, založil v Tripolisu společnost, která vyvážela do Evropy žádaná zvířata a minerály. Stal se z něj úspěšný sběratel všeho možného :-) Později organizoval lovecké výpravy, které se ke konci změnily ve výzkumné a pozorovatelské.
Díky tomu se třeba dostal lodí až do Madagaskaru. Machulka úzce spolupracoval s evropskými muzei a samozřejmě nejvíce s Náprstkovým muzeem v Praze. V Československu měl spousty přednášek, které obohacoval o svoje exponáty. Díky němu víme o životě afrických obyvatel mnoho zajímavého. Potěšení můžeme mít i z toho, že do dnes působí v Keni přírodovědecká rezervace s jeho pomocí založená, kde je i unikátní přehrada s elektrárnou pro rezervaci, postavená českou firmou :-)
Po přednášce jsme si zaskočili na dobrý oběd a do muzea se ještě vrátili na výstavu NIAS - OSTROV PŘEDKŮ A MÝTŮ. Ocitneme se v pralese - doslova! V pralese objevujeme vystavené exponáty a slyšíme vzdálenou africkou hudbu. Najednou se vedle nás začnou točit domorodci, aby nás přivítali před prostranstvím své chýše. Nejsme v Praze. Jsme dááááleko v zemi, kde si obyvatelstvo utvořilo svoji společnost a svoje vlastní pravidla. Nahlížíme a procházíme se v chýši. Zjišťujeme jaký život domorodci vedli a co k němu využívali a jak moc byli zruční :-)
"Expozice přibližuje svébytnou kulturu indonéského ostrova Nias, tak jak ji poznal cestovatel Pavel Durdík na konci 19. století. Pavel Durdík vytvořil za svého dlouhodobého pobytu jedinečnou sbírku obsahující 1100 exponátů, ze které bude na výstavě zahrnuto na 250 sbírkových předmětů. Tato sbírka je jedna z největších a nejucelenějších sbírek niaské megalitické kultury na světě.
Návštěvník pozná různorodé aspekty života místních obyvatel, od každodenních činností spojených s obživou, výchovou dětí, výrobou předmětů denního užití a nástrojů, až po válečnické záležitosti a náboženské rituály." (převzato z webu nm.cz)
Po neobyčejné procházce po ostrově NIAS nám zbyl ještě čas na stálou expozici Náprstkova muzea, která určitě stojí za návštěvu třeba každý první pátek v měsíci, kdy je vstup zdarma a vždy se koná zajímavá přednáška pro veřejnost :-)
Zdravím vás do vašeho krásného dne.
Vše dobré.
Jaroslav
